Zdravá výživa není jen o kaloriích, tabulkách a zákazu sladkostí. Je to způsob, jak porozumět svému tělu, jak mu naslouchat a jak s ním spolupracovat.
V dnešní době, kdy je jídlo dostupné doslova na každém rohu, se stalo nejen palivem, ale i emocemi. Jíme, když jsme unavení, ve stresu, ze zvyku nebo ze společenské povinnosti. Zároveň jsme se naučili vnímat hlad jako problém, který musíme rychle utišit, a jídlo jako něco, čím se buď trestáme, nebo odměňujeme. Ale zdravý vztah k jídlu začíná v momentě, kdy ho přestaneme používat jako emoční nástroj.
Tělo je totiž jako orchestr. Když mu dáš správné nástroje, zahraje harmonickou symfonii. Když mu ale dáš nekvalitní palivo – přebytek cukru, ultrazpracované potraviny a nekonečné fastfoody – výsledkem nebude harmonie. Jen rozladěnost, únava a tělo, které hraje mimo rytmus.
MindHack
Mozek je labužník, ne popelnice. Když jíš ve stresu, mozek nevstřebává živiny efektivně. Zkus jíst v tichu a bez telefonu. Je to víc než půlka zdravé výživy.
Co znamená „jíst zdravě“ ve 21. století
Na zdravé stravování se dnes lepí desítky etiket: low-carb, raw, vegan, paleo, flexitariánství… Přitom základní principy zůstávají stále stejné. Jíst zdravě znamená jíst pestře, kvalitně a s rozumem. Znamená to vybrat si jídlo, které je minimálně zpracované, bohaté na živiny a zároveň udržitelné pro náš životní rytmus.
V první řadě bychom se měli naučit číst své tělo. Vědět, kdy máme hlad a kdy jen chuť. Umět rozlišit potřebu po energii od potřeby po útěše. Zdravá výživa není o restrikcích, ale o rovnováze. O schopnosti dát tělu to, co opravdu potřebuje – ne to, co mu vnucuje marketing.
Skutečné superpotraviny máš v lednici
Mrkev, čočka, jablko, vejce, … Běžné, levné a výživově bohaté. Nejsou sice z amazonské džungle, ale fungují.
Nutriční fake news, které ti ničí vztah k jídlu
Ve světě výživy koluje mnoho polopravd a mýtů. Například, že sacharidy jsou zlo. Ve skutečnosti jsou pro tělo klíčovým zdrojem energie. Záleží však na jejich kvalitě – bílé pečivo a cereálie plné cukru skutečně zdraví neprospívají, zatímco celozrnné obiloviny nebo zelenina s vysokým obsahem škrobu jsou cenným stavebním kamenem.
Další častý mýtus se týká detoxů. Myšlenka, že půst z ovocných a zeleninových šťáv tě očistí, je lákavá, ale zavádějící. Tělo má vlastní detoxikační systém – játra, ledviny, kůži a střeva. Místo hladovky potřebuje dostatek vlákniny, vody, minerálů a klidový režim.
Podobně neplatí, že light produkty jsou vždy zdravější. Často obsahují více chemických sladidel, zahušťovadel a jiných aditiv. Zdravá výživa není o výběru mezi „plnotučným“ a „light“, ale o kvalitě celkové skladby jídelníčku.
Co ti nutriční poradce řekne během první minuty – shrnuto tady
Základní pravidla jsou jednoduchá, i když nejsou snadná = jez skutečné jídlo, jez v klidu, nejez z nudy, dopřej si vědomě a naslouchej tělu.
Zdravý talíř by měl být pestrý, jednoduchý a uspokojivý nejen pro tělo, ale i pro oko. Polovina zeleniny, čtvrtina kvalitních bílkovin a čtvrtina komplexních sacharidů. K tomu trochu zdravých tuků – např. olivový olej, avokádo, pár ořechů.
A co je ten největší výživový hřích?
Není to burger, sladkost nebo sklenka vína. Je to dlouhodobá lhostejnost. Automatické jezení všeho, co je po ruce. Dlouhé hodiny bez jídla, následované přejídáním. Emoční hlad maskovaný jako chuť na něco dobrého. Nehřešíš nejvíc tím co jíš výjimečně, ale tím, co jíš bezmyšlenkovitě a opakovaně.
Kratom a výživa – nečekaný spojenec
Kratom sice nepatří na talíř, ale může hrát zajímavou roli v širším rámci zdravého životního stylu. Zvlášť pokud jsi někdo, kdo se potýká s emočním přejídáním, výkyvy nálad nebo stresem, kratom může být šetrným nástrojem, jak tyto stavy zvládat.
Zelený kratom může být užitečným pomocníkem tam, kde selhává vůle a přichází únava. V malém množství povzbudí, zlepší soustředění a dodá tělu jemnou, stabilní energii – což se hodí ve chvílích, kdy máš tendenci sahat po jídle jen proto, že jsi vyčerpaný. Červený kratom naopak působí spíše sedativně a uvolňujícím způsobem. Pomáhá tlumit vnitřní napětí, stres nebo úzkost – tedy stavy, které často vedou k emočnímu přejídání. V tomhle směru může být přirozenou alternativou k nevědomému „zajídání emocí“, pokud ho používáš rozumně a s respektem k tělu.
Vztah k jídlu je vztah k sobě
Zdravá výživa nezačíná v lednici. Začíná v hlavě. Pokud používáš jídlo jako náplast na stres, nudu nebo frustraci, nikdy s ním nenavážeš zdravý vztah. Naopak, pokud začneš vnímat jídlo jako péči o sebe, vše se postupně změní.
Mindful eating není žádná ezoterika. Je to návrat ke vnímání. Zkus si při příštím jídle všimnout, jak jídlo chutná, jak voní, jak se ti sedí, jak dýcháš…
5 vět, které mohou změnit tvůj vztah k jídlu
- Nejsem pes. Nezasloužím si jídlo jako odměnu.
- Jídlo není nepřítel. Jídlo je nástroj.
- Jím tak, jak chci, aby se moje tělo cítilo.
- Občasné zhřešení je součást zdravé výživy.
- To, co jím pravidelně, mě definuje.
Zdravá výživa není o dokonalosti. Je o směru. O každodenních volbách, které nejsou vždy ideální – ale mají jasný záměr. Když si jednou dáš dort, nic se neděje. Když se naučíš vnímat, proč ho jíš, začínáš růst.
Zkus si dnes jedno jídlo připravit tak, aby ti tělo řeklo: „Děkuji.“ A ne: „WTF?“
Zdroje
- Prozialeck, W. C., Jivan, J. K., & Andurkar, S. V. (2012). Pharmacology of kratom: An emerging botanical agent with stimulant, analgesic and opioid-like effects. Journal of the American Osteopathic Association, 112(12), 792–799.
https://doi.org/10.7556/jaoa.2012.112.12.792 - Kruegel, A. C., & Grundmann, O. (2018). The medicinal chemistry and neuropharmacology of kratom: A preliminary discussion of a promising medicinal plant and analysis of its potential for abuse. Neuropharmacology, 134, 108–120.
https://doi.org/10.1016/j.neuropharm.2017.08.026 - Grundmann, O. (2017). Patterns of kratom use and health impact in the US—Results from an online survey. Drug and Alcohol Dependence, 176, 63–70.
https://doi.org/10.1016/j.drugalcdep.2017.03.007 - Henningfield, J. E., Fant, R. V., & Wang, D. W. (2018). The abuse potential of kratom according the 8 factors of the Controlled Substances Act: Implications for regulation and research. Psychopharmacology, 235(2), 573–589.
https://doi.org/10.1007/s00213-017-4813-4 - Swogger, M. T., & Walsh, Z. (2018). Kratom use and mental health: A systematic review. Drug and Alcohol Dependence, 183, 134–140.
https://doi.org/10.1016/j.drugalcdep.2017.10.012 - Singh, D., Narayanan, S., Müller, C. P., & Vicknasingam, B. K. (2016). Motivations for using kratom (Mitragyna speciosa) among regular users in Malaysia. Journal of Ethnopharmacology, 180, 242–250.
https://doi.org/10.1016/j.jep.2016.01.051 - Babu, K. M., McCurdy, C. R., & Boyer, E. W. (2008). Opioid receptors and legal highs: Salvia and kratom. Clinical Toxicology, 46(2), 146–152.
https://doi.org/10.1080/15563650701241795 - Coe, M. A., Pillitteri, J. L., Sembower, M. A., Gerlach, K. K., & Henningfield, J. E. (2019). Kratom as a substitute for opioids: Results from an online survey. Drug and Alcohol Dependence, 202, 24–32.
https://doi.org/10.1016/j.drugalcdep.2019.04.033
